Magické pouto mezi rodičem a dítětem!
Vztah rodič a dítěte je považováno za nejsilnější lidské pouto. Nezničitelný řetězec emocí, neviditelná nit, kterou nikdo a nic nemůže přetrhnout.
„Své děti nosíme chvíli v náručí, ale navždy ve svých srdcích.“ Spojení mezi matkou a dítětem je jedinečné, vytváří se od okamžiku početí, zhmotňuje se při narození a existuje po celý život.
Buňky, které obsahují DNA dítěte, se stanou součástí těla matky a někteří odborníci se domnívají, že buňky plodu mohou mít dokonce schopnost vytvářet ochranu před rakovinou. Fetální buňky navíc podporují kmenové buňky, mohou generovat nové neurony v mozku matky a mohou dokonce pomoci léčit srdce. Je to až neuvěřitelné!
Další studie ukázaly existenci plodových buněk v matčiných kostech, játrech a plicích, což naznačuje, že tyto buňky si skutečně vytvořily domov v těle matky.
„Jsme závislí na matce, v jejímž těle vyrůstáme, na její lásce a péči, když opouštíme její lůno. Novorozené dítě se musí orientovat všemi svými smysly a schopnostmi na matku. Jeho život začíná a už musí se stále soustředit. Matka je zdrojem fyzického, emocionálního a duchovního vývoje jejího dítěte. Od okamžiku plození jsou matka a dítě propojeni duševně, emočně a v myšlenkách.“ píše Franz Ruppert, specialista na trauma psychoterapii.
Jaký má vztah dítě ke svým rodičům, ovlivňuje jeho celý dospělý život
Empatie, láska, touha, pokora, strach, schopnost milovat a být milován a nespočet dalších vlastností, včetně jejich schopnosti být spokojený sám se sebou, jsou spojeny se základními lidskými schopnostmi a vlastnostmi. Již v raném dětství jsme přímo ovlivňováni vztahem, který máme se svými rodiči.
Zdravý vztah mezi dítětem a rodičem, zejména matkou nebo primárním pečovatelem, je spojen se zvýšenou pravděpodobností vytvoření nových zdravých mezilidských vztahů. Zatímco nedostatečná nebo špatná vazba, předpokládá neschopnost navázání trvalého vztahu, emoční nestabilitu apod.
Nejdůležitější emoční potřeby dítěte
Pro harmonický rozvoj osobnosti dítěte, patří kromě uspokojování základních potřeb i uspokojování potřeb emocionálních. Respekt (který zahrnuje svobodu projevu a rozhodování), upřímnost (dokonce i „dobrosrdné“ lži rodičů mohou dítě zbytečně podporovat ve zmatečnosti), akceptace (je třeba přijmout a ocenit dítě, bez ohledu na úspěch nebo neúspěch jeho jednání), láska (projevit lásku a podporu ve šťastných i smutných momentech života), trpělivost (dítě někdy nedokáže jednat „tady a teď“, potřebuje čas, trpělivost a vysvětlení), čas (dítě potřebuje pozornost rodičů a společně strávený čas).
A proto jděte a obejměte své rodiče, své děti, najděte si čas pro společné okamžiky a važme si jich!
